Prosinec 2012

22. prosince 2012 v 17:38 Thoughts of my head
Jsem nikdo.
Neumím myslet. Sama za sebe.
Patřím do léčebny.
Jsem citově narušená.
Nežiju v realitě.
Žiju ve snu, v utopii.

Jsem prostě ... jiná.
Lepší už nebudu.

A to všem vadí.
Každého to ... štve.

Láska

20. prosince 2012 v 19:40 Něco jako ... básně
Mám ten pocit
mám ho v hlavě
někde v duši
dole, kde srdce buší

Snaží se vyplout
jako malá bárka
já nechci, chci to vypnout
zase další várka

Je to cit, znám ho
kolem často proplouvá
mě nic neříká
tolikrát zklamal

Nevím už ani jméno
jak se mu říká?
láska?
to je to slovo, kámo

Těžko popsat, těžko prožít
nejtěžší je zapomenout
láska, že je skvělá?
pak ji neumím žít ...

Nebo?

19. prosince 2012 v 14:57 Něco jako ... básně
Je to umění, nevycházet.
Nebo není?
Je to, jak hrách na stěnu házet,
Nebo není? A co to mění?

Možná nedorozumnění?
Pro tu chvíli chtění.

Vím

16. prosince 2012 v 17:13 Něco jako ... básně
Vím, jak těžké může být
celé město obejít
a nikde ho nenajít
nevidět, neslyšet a jít

Vím, jak těžké může být
bez něho žít
sny v hlavě mít
a vědět, že můžeš jen chtít

Vím, jak těžké může být
jeho obraz v hlavě vzít
a tu myšlenku zahodit
ne, už ani slovo prohodit

Vím, jak těžké může být
jeho věci nechat vyhodit
do ohně ještě přihodit
to tys mě chtěl UHODIT!

Vím, jak těžké může být
nový život nahodit
přes ten sen, realitu přehodit
jiného si nechat dohodit.

Vím,
jak těžké
to všechno
může být!

Srdce

16. prosince 2012 v 16:55 Thoughts of my head
Srdce potřebuje dýchat?
Ale jak to mám udělat?
Moje srdce je totálně vyčerpané!
Je zničené!
Rozum radí: Nebreč pro NĚJ!
Srdce v hájí, z člověka TROSKA!
Dny přežíváš, noci probrečíš!
Sakra, stojí to fakt za HOVNO!

Prozření

16. prosince 2012 v 16:54 Thoughts of my head
Sedím v koutě své ložnice a přemýšlím nad tebou .. vzpomínám … Nemůžu se Tě zbavit, smazat fotky teď a tady. Ty se někde určitě bavíš a vybíráš si, která půjde s tebou k tobě domů. Nemusím Tě nazývat volem, jste všichni stejní! Kluci, chlapi rovná se jen alkohol, cigarety a jiné slečny … Bože, věřím jenom svýmu psovi … Já fakt nejsem stabilní typ, kterej to prostě přejde …

Otírám si ze vzpomínek slzy, zachrastí klíče, které jsi mi ještě nevrátil a najednou stojíš předemnou … Otřela jsem si oči, ne Ty už mě neuvidíš plakat. Jen ses omluvil, že prostě nedokážeš být věrný jedné holce.

Víš jaká je to ostuda, každý měsíc klopit hlavu u doktora a čekat jestli jsem něco nechytila nebo nejsem těhotná? Ztratila jsem svou hrdost, kvůli tobě. A pořád ty kecy jak se omlouváš, že se Ti líbí každá … No tak, tohle není můj problém, nenuť mě to použít. Prostě z toho nezbylo už nic, nech mi tu klíče a zavři za sebou až budeš odcházet pryč!

Jasně, ano, jsem blbá, myslela jsem si, že tohle už přece dávno víš! Všechno byly moje chyby, za to přece nemůžeš ty!

Rozchod

16. prosince 2012 v 16:54 Něco jako ... básně
Byla to iluze,
že měla jsem co jsem chtěla
byl to sen pouze,
píseň co uletěla

Štěstí netrvá věčně,
hlavně když vidím,
jak každé slečně
tam ruku dáváš, závidím.

Měla jsem vědět,
ale už dávno,
že s nimy chceš sedět,
u nich doma, ty krávo.

Proč?

16. prosince 2012 v 16:52 Něco jako ... básně
Co jsem špatně udělala?
Vždyť jsem ti všechno dala,
proč nechceš se mnou být,
proč tě nemůžu u sebe mít?

V posteli prázdné nohy mě zebou,
jediné co chci je být tu s tebou.
Proč chceš s jinou být,
proč tě nemůžu u sebe mít?

Mé srdce právě hyne,
ty opět chceš ty jiné,
proč nemůžu to, co ony mít
proč tě nemůžu u sebe mít?

Slzy po tváři mi kanou,
jsem ta, co musí stranou,
proč nemohu chvíli šťastná být,
proč? Proč tě nemůžu u sebe mít?

Bez tebe

16. prosince 2012 v 16:52 Něco jako ... básně
Těžké jsou chvíle bez tebe,
hledám a křičím do nebe.
Jak ponuré opilcovo ráno,
je srdce mé, když je tu samo.

Obloha temná, mlčí již z rána,
sem tam jen krákorá,ta černá vrána.
Hledám svatební šaty z pavučin utkané,
dnes ale nemám na růžích ustlané.

Usínám spolu s prázdnotou v duši,
láska mě zasáhla, do srdce kuší.
Otevřu oči,byl to jen sen
ráno probouzím se v další den.

Další den s tebou,
tentokrát nepustím tě.
Zůstaň dnes se mnou
já miluji tě

Chat

16. prosince 2012 v 16:49 Něco jako ... básně
Chce si pořád psát
možná nic víc ti dát

Možná chce hledět ti do tváře
né na tvé obrázky
posíláš odpověd
na její otázky

Pořád jen chat
písmena a smajlíky,
ale nechce jen po síti
posílat pusinky

Ona už nechce
takhle s tebou být dál
tohle už nejde
sám sis to přál

Nechceš jen psát
chceš víc jí dát

Ona

16. prosince 2012 v 16:48 Něco jako ... básně
Budeš moje slza,
co vše skrývá,
slza ženy,
která je teď ta druhá.

Ona má teď,
v rukou svých
celý můj svět.

Budeš vzpomínka,
co vše zakrývá,
vzpomínka ženy,
která je teď ta druhá.

Ona má teď,
v obětí svém,
celý můj krásný svět.

Budeš láska,
co jinou už zná,
láska ženy,
která je teď ta druhá.

Ona má teď,
celý můj vysněný svět.

Figurka

15. prosince 2012 v 12:18 Něco jako ... básně
Nemůžu psát,
nemám co dát.
Už to musím říct
poprvé vidím
je to tak
rozchod - inspirace vrah.

Ze dna stoupám výš,
realitě čím dál blíž.
Je to jednodušší
létat, mít v pi*i,
nechat se unášet tím, co mě ničí.

Vždycky je to strašně fajn,
o starostech nemít šajn
do minulosti se vrátit
jakoby zpět
teď ale bez inspirace
napsat pár prázdných vět.

Tahle nová báseň
nevyjadřuje tíseň.
Nevyjadřuje radost
nevyjadřuje starost.
Nemá v sobě nic.

Až jednou

14. prosince 2012 v 21:48 Thoughts of my head
Nebudu si hrát, že jsem silná, když mi je zase ze všeho na nic.
Musím si projít nocemi plných slz.
Večerními procházkami, když nevím jak dál, touhami, které se nikdy nestanou.
Ale jednou to přejde.
Jednou vyjde slunce a já zjistím, že celou tu dobu mi žádný člověk za to trápení nestál ...



Chtěla bych být

14. prosince 2012 v 21:42 Něco jako ... básně
Chtěla bych být květinou,
co na okně máš
nebo andělkou,
kterou dekou přikrýváš

Chtěla bych být kamenem,
za který zakopáváš
nebo údělem,
který neustále zapomínáš

Chtěla bych být listem,
co z hlavy smetáváš
nebo sluncem,
před kterým oči si zakrýváš

Chtěla bych být láskou
co v srdci máš
nebo ženou
vedle které stále usínáš

Chtěla bych být něco
co ty už dávno máš
chtěla bych být dívka
kterou moc rád objímáš …

Já měla jsem sen

14. prosince 2012 v 21:42 Něco jako ... básně
Já měla jsem sen
a tys v něm byl
se mnou jsi ten sen milerád snil
ale bohužel jen sen to byl

Já měla jsem sen
jak v něm jsem s tebou
ruku v ruce šli jsme ve dvou
ale jen sen to byl

Já měla jsem sen
tys mě za ruku vedl
a nedlouho poté milostně svedl
ale jen sen to byl

Já měla jsem sen
tys mě v posteli hřál
a co bylo hlavní, miloval
ale jen sen to byl

Já měla jsem sen
jak jsem pořád jen snila
teď už není to ten o lásce sen
je to krutá realita